Co je to ... ?


Výklad vybraných pojmů.
Mimořádná událost

 Za mimořádnou událost se dle zákona o IZS považuje škodlivé působení sil a jevů vyvolaných činností člověka, přírodními vlivy, a také havárie, které ohrožují život, zdraví, majetek nebo životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.

 Ochrana života, zdraví, majetku a životního prostředí je jedním ze základních úkolů orgánů státní správy a samosprávy. Za tímto účelem vytváří stát integrovaný záchranný systém (IZS), jehož cílem je účinně působit v případě vzniku nenadálých živelních pohrom nebo průmyslových havárií apod.


Základní složky IZS

Název základní složky Tísňová linka
 Hasičský záchranný sbor České republiky 150
 Jednotky PO zařazené do PPKJPO* 150
 Zdravotnická záchranná služba 155
 Policie České republiky 158

 Jednotné evropské tísňové číslo 112

* Plošné pokrytí kraje jednotkami požární ochrany


Krizová situace

 Za krizovou situaci se dle zákona o krizovém řízení považuje mimořádná událost, při které je vyhlášen jeden ze 3 krizových stavů.

Tyto krizové stavy reagují na charakter a rozsah krizové situace. Jejich cílem je nastolit takové právní prostředí, které umožní orgánům státní správy, územní samosprávy a zasahujícím složkám IZS odvrácení rizik a vyřešení krizové situace. Krizové stavy jsou vyhlašovány pouze s uvedením důvodů, na nezbytně nutnou dobu a pro určité území.

Krizové stavy

Krizový stav Vyhlašuje Velikost území Legislativa
Stav nebezpečí hejtman kraje část nebo celé území kraje Z č. 240/2000 Sb.
Nouzový stav Vláda ČR část nebo celé území státu ÚZ č. 110/1998 Sb.
Stav ohrožení Parlament ČR část nebo celé území státu ÚZ č. 110/1998 Sb.

 


Povodeň

 Problematiku povodní mj. řeší zákon o vodách, který říka, že povodněmi se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Za povodeň se rovněž považuje stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředěném odtoku srážkových vod.

Povodně můžeme rozdělit do dvou základních typů, a to na povodně:

  přirozené - způsobena přírodními jevy (tání, dešťové srážky nebo chod ledu)

  zvláštní - způsobené zejména porucho vodního díla nebo nouzovým řešením kritiské situace na vodním díle


 Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Toto řízení zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činností ostatních účastníků ochrany před povodněmi.

Povodňové orgány

V období mimo povodeň Po dobu povodně
orgány obcí povodňové komise obcí
obecní úřady obcí s rozšířenou působností povodňové komise obcí s rozšířenou působností
krajské úřady povodňové komise ucelených povodí
Ministerstvo životního prostředí Ústřední povodňová komise

 Pokud již dojde k povodni, vyhlašují se adekvátní stupeň povodňové aktivity, který je odrazem míry povodňového nebezpečí. Jednotlivé stupně jsou vázány na směrodatné limity (zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě mezní nebo kritickou hodnotou jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu). Každý stupeň pak obsahuje určitý rozsah prováděných opatření.


Stupně povodňové aktivity

1. stupeň stav bdělosti
2. stupeň stav pohotovosti
3. stupeň stav ohrožení

Legislativa

 Zde si můžete stáhnout základní legislativu z oblasti požární ochrany, integrovaného záchranného systému a krizového řízení.

Název zákona Číslo zákona Velikost souboru
 Zákon o požární ochraně 133/1985 Sb. 295 kB
 Zákon o integrovaném záchranném systému 239/2000 Sb. 201 kB
 Zákon o krizovém řízení 240/2000 Sb. 196 kB
 Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky 110/1998 Sb. 98 kB