Hypertenze |
|
Autor textu: Bc. Kristina Adamcová |
|
Co je to krevní tlak? |
Krevním tlakem rozumíme tlak krevního sloupce na cévní stěnu. Jeho výška je určena náplní krevního řečiště a vlastnostmi cévní stěny. Krevní tlak je nejvyšší po probuzení a odpoledne, nejnižší brzy ráno – okolo 3.- 4. hodiny. Při zátěži stoupá.
|
|
|
Normální hodnoty krevního tlaku v dospělosti |
systolický: 110 – 130mmHg
diastolický: 70 – 80mmHg
Hodnota krevního tlaku v klidu by tedy neměla přesáhnout 140/90mmHg. Každý dospělý by měl znát hodnotu svého krevního tlaku a nechat si ho pravidelně měřit u svého ošetřujícího lékaře.
Hypertenze se vyskytuje v populaci ve 24%. Výskyt stoupá s věkem, u starých osob je až v 60%.
Lidé se zvýšeným krevním tlakem se obvykle cítí dobře. Nemusí mít žádné příznaky, hypertenzi mohou mít několik let aniž o ní vědí, ale zvýšený tlak krve může pomalu ničit jejich těla. Pouze u malého procenta pacientů lze nají přesnou příčinu hypertenze., v ostatních případech je příčina nejasná.
|
|
|
Druhy hypertenze |
Hypertenzi dělíme na primární (90%), kdy příčina není známa a sekundární (10%), kdy příčina známa je.
|
Primární hypertenzi pravděpodobně působí: |
 |
genetické faktory (dědičnost), |
 |
životní styl (strava, alkohol, přemíra solení, obezita, stres a kouření). |
|
|
|
Sekundární hypertenze |
Vzniká náhle, bývá přítomen vysoký diastolický tlak, který odolává léčbě. Příčinou může být: |
 |
onemocnění ledvin (např. při cukrovce, záněty ledvin, ateroskleróza tepny), |
 |
nádor dřeně nebo kůry nadledvin, |
 |
v těhotenství na genetickém podkladě, |
 |
nádory mozku, |
 |
dlouhodobé používání léků (kortikoidy, antidepresiva apod.). |
|
|
|
Léčba hypertenze |
|
|
1. Změna životního stylu |
Pokud jedinec trpí nadváhou nebo obezitou, měl by snížit svou tělesnou hmotnost a udržovat si optimální váhu. Vyvarování se alkoholickým nápojům, snížení obsahu soli a sodíku v potravě a nekouření přispívá k normalizaci krevního tlaku a snižuje rizika z něj vyplývající. Člověk by se neměl rozčilovat a zbytečně nepřepínat své síly. Doporučuje se zvýšit tělesnou aktivitu.
|
|
2. Léčba farmaky |
Léčba hypertenze má být dlouhodobá, má mít minimálně vedlejších účinků a pro pacienta má být „šita na míru“ vzhledem k jeho přidruženým onemocněním. Cílem je normalizovat tlak krve na hodnoty pod 140/90, u mladších pacientů, diabetiků a pacientů s onemocněním ledvin je cílem hodnota 130/80. Protože vysoký krevní tlak zatím není zcela vyléčitelný, je pravděpodobné, že léky musí nemocný užívat po celý život.
|
Příčiny: |
Vzniká náhle, bývá přítomen vysoký diastolický tlak, který odolává léčbě. Příčinou může být: |
 |
onemocnění ledvin (např. při cukrovce, záněty ledvin, ateroskleróza tepny), |
 |
nádor dřeně nebo kůry nadledvin, |
 |
v těhotenství na genetickém podkladě, |
 |
nádory mozku, |
 |
dlouhodobé používání léků (kortikoidy, antidepresiva apod.). |
|
|
|
Komplikace |
|
|
Hypertenzní krize |
Jdná se o prudké zvýšení systolického tlaku (nad 220mmHgnebo i víc) a diastolického tlaku (nad 130-140mmHg) během několika hodin. Je to stav akutní nouze, který vyžaduje rychlý zásah lékaře, aby se předešlo poškození mozku, srdce, ledvin, oční sítnice a snížilo se riziko smrti.
|
Příčiny: |
 |
neléčená chronická hypertenze, |
 |
náhlé vysazení antihypertenzní léčby |
 |
mozkový infarkt, |
 |
akutní nebo chronické onemocnění ledvin, |
 |
požití kokainu. |
|
|
|
Příznaky: |
 |
silná bolest hlavy, závratě, točení hlavy, |
 |
rozmazané vidění, krvácení do sítnice, |
 |
krvácení z nosu, |
 |
poruchy srdečního rytmu – tachykardie, |
 |
bolesti na hrudi, dušnost, |
 |
zvracení, krev v moči, |
 |
zmatenost, podrážděnost až porucha vědomí. |
|
|
|
Postup při první pomoci : |
 |
volat rychlou záchrannou službu, |
 |
uložení postiženého do takové polohy, aby horní část těla byla zvýšená, je-li postižený v bezvědomí, je nutné ho uložit do stabilizované polohy na boku. |
 |
uvolnit a udržovat volné dýchací cesty. |
|
|
|
|
|
|
Použitá literatura |
[1] |
SOVOVÁ, E., ŘEHOŘOVÁ, J.: Kardiologie pro obor ošetřovatelství, Grada, Praha, 2004, 156 stran, ISBN: 80-24710-09-9 |
[2] |
ADAMS, B. Herold,: Sestra a akutní stavy od A do Z, Grada Publishing, Praha, 1999, 488 stran, ISBN 80-7169-893-8 |
|
 |