Historie sboru


 
Autor textu: Ing. Vilém Adamec, Ph.D.
Aktualizace: 30.12.2015

   


... z historie obce Bolatice

  První písemná zmínka o obci Bolatice je z roku 1250. Je to dopis papeže Inocenta IV., kterým obec odkazuje klášteru Velehradskému. Stalo se tak v době panování českého krále Václava I., syna Přemysla Otakara I., nedlouho po přiznání městských práv Opavě (1224).

  V minulosti vystřídala obec mnoho majitelů. České jméno Bolatice pochází z roku 1612, předtím se jmenovala Biletice (1519) a ještě dříve Boletice (1440). Po zrušení Velehradského kláštera zabral Bolatice pruský stát, a ten je 9. listopadu 1784 prodal bratřím Eugenu a Aloisovi Hennům, svobodným pánům z Hennebergu.

  Alois Henn prodal r. 1822 Bolatice a Heneberky (nyní Borová) za 83.054 tolarů Eduardovi, knížeti Lichnovskému. O rok později byl tento statek připojen k fideikomisu v Chuchelné.

  V roce 1830 bylo v obci 122 domů, 1 zámek, škola s jedním učitelem a kostel. Obec Bolatice čítala na 1 200 obyvatel, osada Heneberky 256 obyvatel.

  V roce 1848 byla zrušena robota a lid se stal svobodným a volným. Za prací začíná odcházet do Horního Slezska, Německa a Ostravy. V tomto období jsou obec Bolatice i osada Heneberky často sužovány neúrodou a živelními pohromami, ale hlavně požáry.

  V roce 1895 je zahájena výstavba železnice Opava – Chuchelná - Ratiboř, významný to prostředek spojení obce s okolním světem.

  Období do I. světové války bylo obdobím rozmachu a rozvoje, ale válkou dochází k tragedii. Po I. světové válce dochází k novému dělení Evropy a Bolatice jsou dnem 4. února 1920 připojeny k Československé republice.

  Po necelých dvacet let trvajícím rozvoji přichází na Bolatice další pohroma. V průběhu 2. světové války bylo v obci poškozeno až 80 % budov. Druhé válečné útrapy za posledních 100 let jsou ukončeny osvobozením obce dne 16. dubna 1945.

  Poválečný rozvoj a píle spoluobčanů zařadily naši obec k nejkrásnějším obcím okresu Opava. To vše je umocněno nadějí, že politické změny ve státě v roce 1989, vznik samostatné České republiky v roce 1993 a vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 přinesou další rozvoj obce. K tomu svou měrou přispěli, přispívají a přispívati budou i členové dobrovolného hasičského sboru v obci.



... z historie Hlučínska

  Hlučínsko, jehož součástí je i obec Bolatice, bylo do roku 1742 součástí Slezska a to zase součásti Rakousko-Uherska, kterému v té době vládla císařovna Marie-Terezie.

  Při první slezské válce /1740-1742/ zabralo Prusko velkou část slezského území (i území Hlučínska). Vratislavským mírem z 11. června 1742 bylo Slezsko rozděleno na pruské Slezsko a rakouské Slezsko.

  K pruskému Slezsku patřilo Horní a Dolní Slezsko a Kladsko. Správním centrem pruského Slezska se stalo město Vratislav (Wroclaw, něm. Bresslau).

  Zbývající část území Slezska - území rakouského Slezska - tvořilo jen knížectví těšínské a části knížectví opavského, krnovského a nisského. Toto území bylo nejdříve spravováno zemskými úřady v Brně. Od roku 1859 se stala administrativním a správním centrem Opava, kde byl i zemský úřad a zemský sněm.

  Po ukončení první světové války bylo dnem 4. února 1920 připojeno Hlučínsko zpět k Československé republice. Stalo se tak na základě Versailské smlouvy ze dne 28. června 1919, která vstoupila v platnost dnem 10. ledna 1920.

  Československá republika převzala z oblasti původního pruského Slezska na 40 obcí, osad a místních částí. V říjnu 1938, po podepsání Mnichovské dohody, přechází Hlučínsko zpět do područí Německa, kde setrvalo do roku 1945. Od roku 1945 se stalo Hlučínsko opět součástí Československé republiky, od roku 1993 pak České republiky.



... z historie boje s ohněm

  První stopy organizovaného boje proti požárům nalézáme již v dávné historii, a to v Egyptě, Asýrii, Babylóně. Ve starém Řecku byla dokonce věhlasným matematikem Ktésibem (3. stol. př.n.l.) zkonstruována první stříkačka.

  První protipožární opatření ve starém Římě pocházela z roku 21 př.n.l.. K hašení požárů bylo určeno na 600 vycvičených otroků. Císař Augustus později k tomuto účelu zřídil zvláštní oddíl v počtu 7 000 mužů. Výstroj a výzbroj byla jednoduchá - uniforma, přilba, žebříky, bourací náčiní, vědra na vodu, metly, ruční stříkačky (šlo pravděpodobně o jednoválcové pumpy). V čele útvaru byl prefectus collegii, jehož postavení by odpovídalo dnešní funkci velitele.

  V dalších stoletích vývoj požární ochrany zaostával. Šlechta bydlela na hradech a zámcích a neměla zájem na vývoji a ochraně vesnic a středověkých měst. Hasičská taktika, obsažená v požárních řádech, byla velmi primitivní. Jednotlivé cechy měly za povinnost dodat při požárech určité množství nářadí a osob. Majitelé koní museli dávat spřežení na dovoz vody, žebříky a ostatní nářadí. Za nedodržení byly přísné postihy.

  Podle požárního řádu z roku 1611 dostal vozka, který přivezl vodu k ohni jako první, tři kopy míšeňských. Druhému v pořadí se vyplácela polovina a třetímu jedna kopa míšeňských. Pilným hasičům se podávalo na posilněnou a pro povzbuzení pivo za obecní groš. Účty v obecních kronikách se vedly takto: za sud piva při ohni vypitý – 1 kopu 30 grošů nebo za čtyři konve piva k ohni vzatých 18 grošů.

  Řemeslníkům se v 16. století přísně přikazovalo, aby v případě požáru „ihned všeho díla nechali a k ohni spěchali“, kteří by pak koli z řemeslníků, mistři či čeládka nešli, pokuty dá mistr 1 kopu míšeňských, čeledín tejden v šatlavě odsedí ...“.

  Velice přísně se od nepaměti trestalo při požárech rabování. Již staré letopisy uvádí, že všichni, kdo k ohni přišli, měli ... „ulévati oheň a překážet mu, aby nešel dále“. Ale ne všichni dodržovali hasičské řády a tak, ač neměli, přicházeli někteří k požárům ne s náčiním hasičským, ale s prázdnýma rukama, nebo „jen ze zelvy“ a někdo „vyšel hasit s tím oumyslem, že pokrade“. Takovýto „zlodějský hasič“, jak ho nazývali, zpravidla býval i za sebemenší krádež „potrestán na hrdle“. A protože tehdy šlo všechno rychle, hned na místě dostal poberta, co mu patřilo – hodili ho do ohně.

  Rozvoj organizované ochrany před požáru nabývá na významu s rozšiřováním měst, rozmachem průmyslové výroby, dopravy a s tím spojeným celospolečenským a technickým rozvojem. První polovina 19.století je toho důkazem.



... z historie dobrovolného hasičstva v Bolaticích

  Ochrana před požáry v naší obci prošla za její existence několika vývojovými fázemi.

  Před připojením Hlučínska k Prusku se nikterak neodlišovala od vývoje v ostatních obcích tehdejšího Rakousko-Uherska. Platila rakouská zákonná ustanovení o úkolech cechů řemeslnických a všeobecná povinnost občanů k hašení ohně.

  První systémová změna nastala po roce 1742, po připojení Hlučínska k Prusku. Prakticky po dobu 178 let platila v oblasti ochrany před požáry ustanovení pruského práva. S tímto obdobím nás váže i založení dobrovolného hasičského sboru v naši obci. V době vzniku samozřejmě německého.

  Od února 1920, po připojení Hlučínska k Československé republice, přešla organizace ochrany před požáry na zásady československého práva. Avšak na činnost hasičského sboru měl značný vliv předchozí vývoj. Dobrovolný hasičský sbor v obci zůstal německý a jeho převedení na český sbor se v tomto období neuskutečnilo.

  Další změna nastala v roce 1938. Dnem 10. října 1938 bylo Hlučínsko prohlášeno za součást Německa a tím přešlo rovněž na jeho právní režim, a to i v oblasti ochrany před požáry.

  Nové podmínky pro vývoj při ochraně před požáry v obci nastaly až v roce 1945, po jejím osvobození. Německý hasičský sbor úředně zanikl a vznikl hasičský sbor český. Ochrana obce před požáry přešla opět na podmínky československého právního řádu, od roku 1993 pak českého právního řádu. Tak je tomu dodnes.



... situace před rokem 1905

  O fungování hasičů v Bolaticích, ale i na Hlučínsku před rokem 1905 je k disposici jen málo dostupných originálních dokumentů.

  Domníváme se, že založení hasičského sboru v Bolaticích předcházela řada negativních zkušeností spojených zejména s ničivým působením požárů, a to jak v obci, tak i mimo obec.

  O jedné z nich se dochoval záznam v obecní kronice, který uvádí, že v roce 1896 za prudké bouře došlo v Bolaticích k velkému požáru. Blesk zapálil stodoly v zámeckém dvoře, které přes velké úsilí při hašení úplně vyhořely. Požárem byl ohrožen samotný bolatický zámek, který se podařilo uchránit.

  Úřední založení dobrovolného hasičského sboru v Bolaticích bylo vázáno na právní úpravy požární ochrany v Prusku z druhé poloviny 19. století (Dodatek I). Tehdejší zákony ukládaly obcím, majícím více než padesát domovních čísel, aby se postaraly o zřízení obecního hasičského sboru buď placeného nebo dobrovolného. Tam, kde nebylo možné ustavit dobrovolný nebo placený hasičský sbor, stanovil zákon povinnost ustavit z občanů obce povinný hasičský sbor (Plichtfeuerwehr).

  Dovozuje se, že před založením dobrovolného hasičského sboru v obci zde povinný hasičský sbor fungoval. Vycházíme z toho, že v jiné části textu je odkaz, který zmiňuje to, že hasičskou výzbroj převzal nově založený dobrovolný hasičský sbor z obecního hasičského skladiště (Gerätehaus).

  Připomeňme rovněž, že podle tehdejších zákonů měl každý majitel domu za povinnost mít vlastní hasičské vybavení, které se skládalo z žebře, trhacího háku, tlumnice a koženého vědra označeného číslem domu.K vyhlášení požárního poplachu sloužil kostelní zvon nebo trubač s trubkou.

  Domníváme se rovněž, že podnětem k založení dobrovolného hasičského sboru v obci byla nejen zákonná povinnost, ale i skutečnost, že v řadě okolních obcí již takovéto sbory založeny byly, jak se uvádí v Dodatku II.



1905 - 1920

  Podle dochovaných záznamů byl v roce 1905 v obci založen spolek s názvem "Freiwillige Feuerwehr Bolatitz". Z ústně předávaných pamětí se tak mělo stát počátkem roku.

  Zakladateli hasičského sboru byli především pekaři, sedláci a zahradníci. Podle ústního podání patřili mezi zákládající členy sboru Stephan Kupka, Ignac Nowak, Franz Duda, Mikolasch Bielak, Franz Theuer, Josef Theuer, Emanuel Kupka, Johann Kupka, Dominik Teuer, Wiktor Kolarczyk, Paul Kolarczyk, Thomas Scholtis, Karl Duda, Adolf Sniehotta, Johann Juretzka, Ignac Ledwa, Max Duda – / foto č.1foto č.2 /.

  Prvním představitelem hasičského sboru (Kommandant) byl Stephan Kupka.

  O organizaci hasičského sboru při jeho založení toho moc nevíme. Předpokládá se, že sbor byl součásti Svazu dobrovolných hasičů Horního Slezska se začleněním do okresní organizace v Ratiboři.

  Dále se předpokládá, že svou velikostí sbor odpovídal obecně platnému nařízení, které stanovilo, že hasičský sbor musí mít minimálně jednu hasičkou četu. Ta sestávala z družstva lezců, družstva obsluhy stříkačky, družstva zásobování vodou a družstva organizace a řízení.

  První hasičskou výzbroj převzal sbor z obecního hasičského skladiště, které sloužilo před rokem 1905 k vybavení povinné hasičské jednotky v obci. Obecní hasičské skladiště se nacházelo v areálu dnešního závodu Lanex, v místě staré hasičské zbrojnice.

  Při založení byl hasičský sbor vybaven čtyřkolovou pístovou stříkačkou bez nasávacího zařízení neznámého typu. Usuzujeme, že tato stříkačka rovněž patřila do vybavení povinné hasičské jednotky obce.

  V roce založení sboru bylo v obci 320 obydlených domků a 2003 obyvatel.

  V červenci roku 1905 zakoupil hasičský sbor novou čtyřkolovou stříkačku, která již měla samostatný sací řád. To umožňovalo lepší taktické využití techniky. Obsluhu stříkačky tvořilo osm hasičů a velitel stříkačky. Ani zde se dosud nepodařilo zjistit o jaký typ stříkačky se jednalo.

  Poprvé měl dobrovolný sbor zasahovat v roce 1907, a to u požáru u usedlosti sedláka Maxe Dudy. Další zásahy následovaly v roce 1908 u požáru stodoly Alberta Slivky a v roce 1910 pak u požáru stodoly, která patřila tehdejšímu řediteli školy v Bolaticích Antonínu Schattkemu.

  V roce 1910 čítal hasičský sbor, ke kterému byli přidruženi i vojenští veteráni, celkem 28 členů.

  Záznam z roku 1914 uvádí, že hasičský sbor vlastnil ruční stříkačku a hasičské skladiště. Z té doby pochází i záznam o tom, že obecní policajt dával pokuty ve výši 3 říšské marky za kouření fajfky ve stodole nebo za vytékání močůvky na cestu.

  Protože sbor neměl vlastní budovu, kde se mohl scházet na školení, schůze i bály, stala se centrem hasičského dění na dlouhá léta hospoda paní Kramářové na ulici Hlučínské, (dnes Pohostinství u Vltavských na ul. Hlučínské) / foto č.3 /.



1920 - 1938

  K dalšímu rozvoji hasičského hnutí došlo v období dvacátých let minulého století, kdy do sboru mohli vstoupit i ostatní občané obce.

  Bolatický hasičský sbor byl od roku 1922 součástí Německé hasičské župy hlučínské. Jak tomu bylo před rokem 1922 se zatím zjistit nepodařilo.

  Historické prameny rovněž uvádějí, že v roce 1924 měl sbor 39 členů, jeho představitelem byl Josef Sniehotta a sbor byl součástí Německého zemského sdružení pro hasičské sbory a záležitosti záchranářství ve Slezsku.

  Významnou událostí v historii sboru byla jeho účast při hašení požáru na statku Rotschildů v Dolním Benešově (dnes Moravec) dne 28. listopadu 1926. Likvidace se tehdy zúčastnilo 17 hasičských sborů, mezi nimi i sbory z Vítkovic a z Opavy. Bolatický hasičský sbor pod vedením Johanna Juretzky byl zapojen přímo do hasebních prací. Voda na hašení byla dopravována z rybníka na Velkém dvoře u Bohuslavic.

  V roce 1927 byl založen dobrovolný hasičský sbor (český) rovněž v části obce Heneberky (dnes Borová).

  V roce 1930 slavil hasičský sbor 25. výročí svého založení. Z ústního podání víme, že oslavy se uskutečnily v hospodě paní Kramářové a podával se guláš. Zakládající členové sboru tam byli vyznamenáni výroční medailí se symbolickým číslem 25.

  Záznamy z roku 1930 uvádějí, že v obci Bolatice bylo 322 domů a 2087 obyvatel a na osadě Heneberky 71 domů a 400 obyvatel.

  V roce 1932 probíhala výstavba hasičské zbrojnice. Ta byla postavena v místě tehdy obecního skladiště hasičského nářadí (dnes areál a.s. Lanex) – /foto č. 3/.

  Rok 1934 byl významným pro náš sbor z hlediska změn, které nastaly v dokumentu, který lze označit dnešním názvem „požární poplachový plán“. Historické odkazy uvádějí, že poskytování vzájemné pomoci při požárech v části politického okresu Hlučín, kam obec Bolatice administrativně patřila, se upravovalo takto:

Je-li požárem zasažena obec: Zúčastniti se záchranných prací jsou povinny hasičské sbory těchto obcí:
Bolatice Kravaře, Dolní Benešov, Heneberky
Chuchelná Bělá, Heneberky, Bolatice
Kouty Kravaře, Štěpánkovice, Bolatice
Kravaře Kravaře, Štěpánkovice, Bolatice, Zábřeh
Štěpánkovice Bolatice, Kravaře
Zábřeh Dolní Benešov, Kravaře, Bolatice
Heneberky Bělá, Chuchelná, Bolatice

   

  Dne 7. července 1935 probíhaly oslavy 30. výročí založení hasičského sboru v Bolaticích. Z té doby se dochovala slavnostní stuha, kterou obdrželi účastníci oslav.

  Oslavy probíhaly celý den. Již dopoledne se sjely sbory z Dolního Benešova, Bohuslavic, Kobeřic a Zábřeha. Po slavnostním obědě prošly hasičské sbory průvodem do prostor pod hospodu pod kostelem. Zde se uskutečnilo velké námětové cvičení a byla poprvé předvedena nově zakoupená motorová stříkačka značky Flader / foto č.4foto č.5foto č.14 /. Stříkačku obsluhoval Theodor Benesch, který měl funkci zbrojíře sboru (Gerätemann). Námětovému cvičení tehdy velel Friedrich Nawrath.

  Dvacátá a třicátá léta byla rovněž poznamenána snahou o převedení německého sboru v obci na sbor český. Přípravné práce proběhly v roce 1934 s tím, že ke změně dojde začátkem roku 1935.

  Podle ústního podání došlo v tomto období k významným změnám ve vedení sboru, které vedly k podpoře toho, aby sbor zůstal německým. Potvrzují to i pozdější historické záznamy, které uvádějí, že i v roce 1937 byl sbor německý a měl 38 členů. Hlavním představitelem hasičského sboru byl Johann Juretzka, zástupcem Friedrich Nawrath. Sbor byl součástí Okresního hasičského sdružení č. 12 v Hlučíně a Podpůrné pokladny Německého zemského sdružení pro hasiče a záchranné záležitosti v Opavě.

  Druhá polovina třicátých let již byla poznamenána přípravami na možnou novou válku. Zákon o ochraně proti leteckým útokům ukládal obcím, aby zorganizovaly, vycvičily a vyzbrojily k ochraně proti leteckým útokům mimo jiné i požární službu, do které byly zapojeny i dobrovolné hasičské sbory. Hasičstvo se seznamovalo s používáním plynových masek a poskytováním první pomoci. Historické prameny uvádějí, že např. v roce 1935, v době od 7. března do 12. května probíhal v Bolaticích každou neděli kurz první pomoci.


1938 - 1946

  Dnem 10. října 1938 bylo Hlučínsko prohlášeno za součást Německa a tím přešlo rovněž na jeho právní režim, a to i v oblasti ochrany před požáry.

  Po vypuknutí 2. světové války bylo fungování hasičského spolku v obci velmi omezené. Většina členů se účastnila válečných operací a ti co zůstali, mohli vyvíjet činnost jen v rámci tehdy platných zákonů.

  Činnost sboru byla napojena na systém ochrany obyvatel, který byl znám pod názvem „Luftschutz“. Významným funkcionářem byl v té době i Leopold Hertel, který neměl německé občanství a tak nemusel do války. V obci fungovala rovněž organizace Hitlerjugend, v jejímž rámci byla mládež připravována i na úkoly požární ochrany.

  Zprávy o fungování hasičského sboru při osvobození obce dne 17. dubna 1945 se nedochovaly.

  Činnost německého hasičského sboru v Bolaticích byla oficiálně ukončena vydáním Dekretu presidenta republiky z 25. září 1945, který novelizoval válečné podmínky na předválečné a jednoznačně stanovil úřední rozpouštění německých spolků.

  V období 1939 - 1945 byl představitelem sboru Johann Juretzka, později Friedrich Nawrath.

  Historie rovněž zmiňuje účast hasičů, ale i vojska, při likvidaci následků povodní v Bolaticích, ke kterým došlo v letech 1940 a 1942. Zejména povodeň v roce 1942, způsobená průtrží mračen, byla svým rozsahem pro obec katastrofální. Ulice Padoly, Příkopní, Luční a dnešní ulice Svobody byly pod vodou, která dosahovala místy až 1 m výšky. Dobytek utržený od řetězů se brodil až po krky ve vodě. Spousta drůbeže zahynulo.

  Období let 1939-1945 je rovněž spojeno s budováním zdrojů požární vody. V roce 1940 se v obci vybudovaly podzemní požární nádrže (ul. Ratibořská, Nádražní, Sokolovská). Došlo rovněž k regulaci místních potoků s cílem získat místa pro odběr vody na hašení. Důvodem k těmto opatřením byl nedostatek vody, kterým obec trpěla.


1946 - 1989

  Nová historie dobrovolného hasičského sboru v Bolaticích se píše ode dne 1. dubna 1946. Starostou sboru byl v té době Friedrich Nawrath. Zájem o činnost ve sboru byla zpočátku malá, výzbroj byla poškozená válkou.

  Dobrovolné hasičské sbory na Hlučínsku byly součástí Okresní hasičské jednoty č. 6 v Hlučíně. Dobrovolný hasičský sbor Bolatice byl spolu se sbory v Heneberkách (Borové), Chuchelné, Kravařích-Koutech, Štěpánkovicích a Zábřehu začleněn do 5. okrsku.

  Ve zprávě Okresní hasičské jednoty v Hlučíně z roku 1946 se uvádí, že sbory v Bolaticích a v Heneberkách měly k disposici jen ruční hasičské stříkačky.

  Jiný historický zdroj uvádí, že v rámci pomoci vnitrozemských hasičských sborů válkou zničenému pohraničí, obdržel sbor dne 3. listopadu 1946 od delegace hasičů z města Slaný v Čechách ruční stříkačku / foto č.15 / a dne 30.prosince 1948, rovněž od hasičského sboru ve Slaném, novou motorovou stříkačku značky DKW 4. Starostou sboru byl v té době Friedrich Navrath, velitelem Josef Duda, jednatelem Josef Wawrzynek. K dalším funkcionářům sboru patřili Adolf Slaný, Josef Solich, Rudolf Duda. V zásahovém družstvu působili Max Plaček, Josef Slivka, Max Ondruf a další.

  V roce 1949 zakoupil náš hasičský sbor od opavského aeroklubu nákladní auto značky Buig za 120.000 Kčs. Sbírka konaná v obci na zakoupení auta vynesla 45.000 Kčs. Hasičský sbor měl v té době 43 členů, z toho 6 žen. Jeho spolková činnost byla slabá, přestože po hospodářské stránce si vedl dobře a byl i dobře vybaven. Starostou byl Friedrich Nawrath.

  V roce 1951 byla v tehdejším podniku Konopa n.p. Bolatice (dnes Lanex) zřízena Závodní jednotka požární ochrany Konopa, kterou tvořilo 20 mužů a 2 ženy.

  V roce 1955 se konaly oslavy 50. výročí založení sboru. Jejich součásti byl i velký průvod obcí, který končil na dnešním fotbalovém hřišti. Podrobnosti k programu oslav se nedochovaly. Některé momenty ze slavnostního průvodu zachycují dobové fotografie / foto č. 678, 91011 a 12 /.

  Od poloviny 50 let došlo k masivnímu přílivu žen do našeho sboru, které vytvořily ženské hasičské družstvo. To bylo velmi aktivní a probojovalo se až do krajské soutěže. Členkami družstva byly Anežka Dudová, Marie Kupková, Inge Běláková, Gerda Feihauerová, Anna Mertensová, Krista Slivková, Marta Návratová, Karla Blokešová, Edita Gvoždíková – / foto č.13 /.

  V roce 1957 byl naši obci přidělen, jako jedné z prvních v tehdejším okrese Hlučín, nový požární automobil DVS 8 na podvozku Tatra 805 – / foto č.16 /. Ten sloužil hasičskému sboru do roku 1982, kdy byl vyřazen pro špatný technický stav.

  V průběhu sedmdesátých let dosáhlo naše zásahové družstvo pod vedením Josefa Plačka řady úspěchů na hasičských soutěžích – / foto č.19 /.

  Zejména mladí hasiči pod vedením Ericha Stuchlíka, po jeho smrti, pak jeho manželky Jany Stuchlíkové, dosáhli značných úspěchů v celostátní hře Plamen – / foto č. 2021 /.

  Hasičská slavnost v roce 1975 proběhla ve znamení oslav 70. výročí založení sboru. Průvod šel od hospody Pod kostelem na ul. Svobody směrem na ul. Opavskou a dále na fotbalové hřiště, kde byla rovněž hasičská soutěž. Čestní členové hasičského sboru jeli v čele průvodu na bryčce – / foto č. 2223 a 24 /.

  Již koncem padesátých let minulého století se začaly objevovat snahy o výstavbu nové hasičské zbrojnice, která by lépe uspokojila činnost tehdejšího veřejného požárního sboru a místní jednoty Československého svazu požární ochrany. Celých dvacet let trvalo, než se podařilo sen o nové hasičské zbrojnici proměnit ve skutečnost.

  Základní kámen k výstavbě dnešní hasičské zbrojnice na ulici Souběžné byl po terénních úpravách a přípravných pracích položen na podzim 1978 - / foto č.25 /.

  Velké zásluhy na zahájení stavby měl tehdejší předseda Základní organizace Svazu požární ochrany v Bolaticích (ZO SPO) Erich Stuchlík – / foto č.26 /. Ten se však otevření nové zbrojnice nedožil a v roce 1979 náhle zemřel. Jeho náhlý odchod ochromil činnost organizace. Situace se zkomplikovala i tím, že místopředseda organizace Josef Solich byl dlouhodobě nemocen a následně požádal o uvolnění z funkce ze zdravotních důvodů. Výroční členská schůze jej pak zvolila čestným předsedou.

  Vedení výstavby zbrojnice se iniciativně ujal Adolf Duda. Po výroční schůzi v prosinci 1979 převzal vedení ZO SPO Alois Slivka.

  V roce 1980 měla naše organizace 189 členů, z toho 13 žen. Činnost ZO SPO na úseku represe byla dobrá, naše družstvo se v tomto roce zúčastnilo 10 soutěží a prakticky na všech se umístilo do třetího místa. Sbor rovněž zasahoval u požáru u pana Jurečky na ulici Svobody. Činnost sboru v oblasti prevence měla dobré výsledky, práce s mládeží moc zdařilá nebyla. Družstvo mladých hasičů se nezúčastnilo ani soutěže Plamen, kde v předchozích letech dosahovalo velmi dobrých výsledků.

  Rok 1980 byl rokem 75. výročí založení hasičského sboru v obci. Veškerá snaha našich členů byla zaměřena na to, aby u této příležitosti byla rovněž slavnostně otevřena nová zbrojnice. Bohužel okolnosti nám to neumožnily a tak obě akce byly přesunuty na rok 1981. Velkým úkolem roku 1980 bylo přestěhování vybavení sboru ze staré zbrojnice do nové.

  První předvedení nové zbrojnice občanům proběhlo ve dnech 5. a 6. června 1981, kdy se zde konaly volby do zastupitelských sborů.

  Slavnostního otevření se nové hasičské zbrojnici dostalo dne 19. července 1981 za účasti tehdejšího předsedy Okresního národního výboru v Opavě Stanislava Kaňáka, předsedy Místního národního výboru v Bolaticích Gerharda Šoltýse, ředitele závodu Juta a poslance České národní rady Emila Thieleho a dalších významných hostů – / foto č. 2728 /.

  Velké zásluhy na dostavbě nové zbrojnice měli Alois Slivka a Adolf Duda. Nebývalou měrou se na výstavbě podíleli i Alfréd Juraschek, Erich Boček, Rudolf Slivka, Pavel Langer, Josef Plaček, Petr Nawrath, Jan Kupka, Rudolf Duda, Heinz Hanslík a další. K nejaktivnějším mladým hasičům při výstavbě patřili Petr Slivka, Alexandr a Libor Stuchlíkovi, Petr a Pavel Dudovi, Milan Václavík.

  Do závěrečných úprav při zvelebení nové zbrojnice vstoupily i Anna Slivková, Marie Bočková, Helena Dudová, Inge Teuerová, Karla Němcová, Lída Sněhotová, Anna Ondrušová.

  Ve slavnostním projevu k otevření zbrojnice byli vzpomenuti i kolektiv fasádníků pod vedením Maxe Nawratha a kolektiv tesařů pod vedením Oskara Nawratha.

  Při výstavbě zbrojnice odpracovali členové našeho sboru více jak 4. 500 hodin zdarma. Hodnota díla vytvořená pílí našich členů byla vyčíslena na 466.000,- Kčs, přičemž finanční náklady na výstavbu dosáhly částky 318 000,- Kčs.

  Ve výboru ZO SPO Bolatice tehdy pracovali – Alois Slivka (předseda), Adolf Duda, Josef Plaček (velitel), ing. Vilém Adamec, Rudolf Slivka, Alfréd Juraschek (pokladník), Pavel Langer, Heinz Hanslík, Jiří Juraschek, Jan Kupka, Valter Duda, Kristina Adamcová, Rudolf Duda, Hubert Kašný, Jan Seibert, Erich Boček, Petr Nawrath, Robert Lasák. Revizní komise pracovala ve složení Vilém Vltavský, Alfréd Pašek, Alfréd Harazim. Za zemřelého Rudolfa Rataje byl do výboru kooptován Josef Musiol.

  Již po krátkém provozu nové zbrojnice se ukázalo, že je potřeba provést další úpravy. V roce 1982 se zřizovalo na nové zbrojnici ústřední topení, což znamenalo i vybudování nové kotelny. V průběhu roku 1984 se v prostorách zbrojnice budovala nová klubovna. Na její výstavbě naši členové odpracovali více než 850 hodin.

  V březnu roku 1984 obdržel náš dobrovolný sbor od tehdejšího Okresního národního výboru - okresní inspekce požární ochrany v Opavě nové vozidlo DVS 12 na podvozku Avia 30 – / foto č.17 /.

V roce 1985 oslavoval náš sbor 80. výročí svého založení. Dne 6. července se uskutečnil na hasičské zbrojnici slavnostní aktiv za účasti řady hostů a našich nejaktivnějších členů. V jeho rámci byly za 30 let aktivní činnosti mimo jiné odměněny medailí „Za věrnost“ naše členky Marie Bočková, Karla Němcová a Inge Teuerová. Následující den pak proběhly oslavy na fotbalovém hřišti. V programu oslav byl zařazen rovněž 1. ročník soutěže „O putovní pohár Rady Místního národního výboru v Bolaticích“ a 1. ročník Memoriálu Ericha Stuchlíka.

  Rok 1986 byl pro naši organizaci velmi úspěšný. V soutěži o nejaktivnější organizaci 11. okrsku jsme se umístili na 1. místě a získali jsme Putovní standartu 11. okrsku. V okresní soutěži o nejaktivnější organizaci se naše ZO SPO umístila na 4. místě a obdržela finanční odměnu. Naši mladí hasiči obsadili v okresním kole soutěže Plamen 2. místo. Koncem června 1986 postihla naši obec povodeň z přívalových dešťů - / foto č.29 /. Zásahové družstvo po čtyři dny čerpalo zatopené sklepy, zanesené studně a čistilo zabahněné komunikace.

  Dnem 1. července 1986 nabyl účinnosti nový zákon o požární ochraně, který mimo jiné zřídil i Sbor požární ochrany. Nová právní úprava významně zasáhla do činnosti naši ZO SPO na úseku prevence. Zákon např. prodloužil lhůty k provádění preventivních požárních kontrol v obytných budovách z jednoho roku na dva.

  Na jaře roku 1987 obdržel náš sbor převodem od Městského útvaru Sboru požární ochrany v Ostravě cisternovou automobilovou stříkačku CAS-32 na podvozku Tatra 138 – / foto č.18 /. Možnosti této techniky byly poprvé využity 27.června 1987 při povodni, která postihla ulici Ratibořskou. Zásahové družstvo zde čistilo komunikace od nánosu bahna.

  V okrskové soutěži o nejaktivnější ZO SPO obsadila naše organizace v roce 1987 druhé místo.

V červenci roku 1989 postihly naši obec opět povodně. Zásahová jednotka ve dnech 17. a 18. července čerpala vodu ze zatopených sklepů a studní a čistila bahnem znečištěné komunikace.

  Rok 1989 byl rovněž rokem rozsáhlé údržby hasičské zbrojnice. Celý objekt byl vymalován, natřela se okna, garážová vrata, okapy i svody.


1990 - 2004

  Na přelomu let 1989/1990 došlo v naší republice ke změnám politického systému a nastal demokratizační proces, který se promítl rovněž do činností na úseku požární ochrany i do činností našeho dobrovolného sboru.

  Předsedou naší organizace byl v této historické době Alois Slivka, velitelem zásahové jednotky Jan Dorušák, předsedou revizní komise Ing. Vilém Adamec.

  V polovině roku 1990 dochází k významné změně v hasičském hnutí. Dne 2. června se v Jesenici u Prahy na plenárním zasedání Ústředního výboru Svazu požární ochrany ČR (SPO ČR), které bylo rozšířeno o delegáty jednotlivých okresů, přejmenoval Svaz požární ochrany ČR na Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska a základní organizace SPO dostává nový název - sbor dobrovolných hasičů.

  V roce 1991 byl starostou sboru Alois Slivka, velitelem Jan Dorušák, předsedou revizní komise Ing. Vilém Adamec. Významnou aktivitou zásahového družstva byly likvidace následků povodní, které v tomto roce postihly obec celkem čtyři krát a to 16.června, 24.června, 27.června a 4.července. Čerpací a čisticí práce si vyžádaly účasti 21 členů zásahové jednotky, kteří celkem odpracovali 767 hodin.

  Rok 1992 byl rokem, kdy v naší společnosti vrcholily snahy o nové státoprávní uspořádání. Jejich výsledkem byl vznik samostatné České republiky, což se stalo k 1. lednu 1993.

  Starostou naší organizace byl v roce 1992 Alois Slivka, velitelem zásahové jednotky Jan Dorušák, předsedou revizní komise Ing. Vilém Adamec. Zásahové družstvo vyjelo v průběhu roku celkem k 9 zásahům, zúčastnilo se 12 soutěží. Hasičskou mládež vedli Petr Slivka a Libor Stuchlík. Mladí hasiči byli úspěšní v celostátní hře Plamen. Mladší žáci obsadili 1. místo v okrskovém kole soutěže, starší žáci 3. místo a oba kolektivy postoupily do okresního kola. V okresním kole se umístili starší žáci na 2. místě.

  Rok 1993 byl prvním rokem fungování samostatné České republiky.

  V čele naší organizace byl v roce 1993 Alois Slivka, velitelem Václav Duda, předsedou revizní komise Ing. Vilém Adamec. Do výboru byli kooptováni noví členové a to Ladislav Zug, Miroslav Zug, Petr Hanslík, Marek Nawrath a Radek Slivka.

  Zásahové družstvo se podílelo na likvidaci lesních požárů v Mokrých Lazcích, Vřesině, Kozmicích a na Borové a dále požáru v ZD Bolatice a v sauně na místním koupališti. Mimo to se účastnilo 20 soutěží s umístěním vždy v první polovině startovního pole. V jarním kole hry Plamen byla obě družstva mladých hasičů diskvalifikována, v podzimním okrskovém kole se pak umístila na 3. a 4. místě.

  Od roku 1994 jsou členy naší organizace rovněž hudebníci dechové hudby Klasik, kterou vede Jiří Langer. Hasičská dechovka Klasik hraje nejen na našich akcích, ale representuje naši obec i naši organizaci i v zahraničí.

  V roce 1995 jsme vzpomněli 90. výročí založení sboru.

  K 1. lednu měl náš sbor 168 členů, z toho 18 žen a jeden 12-ti členný kolektiv mladých hasičů. Starostou sboru byl Alois Slivka, velitelem Radek Slivka, předsedou revizní komise Ing. Vilém Adamec.

  Technické vybavení tvořila jedna přenosná motorová stříkačka PS-8, jedna přenosná motorová stříkačka PS-12, dopravní automobil DA-12 a cisternová automobilová stříkačka CAS-32.

  V dubnu 1995 probíhalo v obci za účasti 10 okolních sborů velké námětové cvičení se záchranou osob pomocí vodní ulice z místního kulturního domu.

  Oslavy 90. výročí založení našeho sboru pokračovaly v září na našem fotbalovém hřišti. Podle dochovaných záznamů byl program oslav velmi pestrý - ukázky historické hasičské techniky z Borové a moderní hasičské a záchranářské techniky hasičských profesionálů z Opavy. Profesionální hasiči z Opavy spolu s osádkou vozidla Zdravotnické záchranné služby z Hlučína předváděli vyprošťování osob z havarovaného osobního auta - / foto č.31 /. Zachránění pak byli transportováni vrtulníkem Letecké záchranné služby Ostrava do nemocnice.

  Soutěžilo se O pohár starosty obce Bolatice, proběhla soutěž mladých hasičů SDH Bolatice a SDH Borová i Memoriál Ericha Stuchlíka. K tanci i poslechu hrála hasičská dechovka pod vedením Jiřího Langra –/ foto č.30 /.

  Vyvrcholením oslav 90. výročí byla listopadová slavnostní valná hromada na hasičské zbrojnici. Mezi hosty byl i okresní požární rada plk. Jaroslav Neuwirth, místostarosta Okresního sdružení dobrovolných hasičů v Opavě Jan Walík, starosta obce Bolatice František Solich. Řada členů byla u této příležitosti vyznamenána nebo odměněna.

  Činnost sboru po roku 1995 je zaměřena na zvýšenou podporu výjezdové jednotky naší obce, která se stala součásti státního systému plošného pokrytí území republiky jednotkami požární ochrany. Intenzivní byla i práce s mládeži. K 1. lednu 1996 měl sbor 120 členů, z toho 19 žen a jedno desetičlenné družstvo mládeže. Starostou sboru byl Petr Nawrat, velitelem Radek Slivka, předsedou revizní komise Ing. Vilém Adamec. Družstvo našich mladých hasičů se zúčastnilo 9 soutěží, zásahové družstvo 20 soutěží se střídavými úspěchy.

  V březnu jsme otevřeli na zbrojnici hasičský klub. Vždy od pátku do neděle se čepovalo pivo, sledovaly sportovní televizní programy a hrál kulečník. O provoz klubu se velmi obětavě starali zejména Petr Nawrath a Dalibor Ondruš. Bohužel pro malý zájem členů, ale i veřejnosti jsme byli nuceni činnost klubu v listopadu ukončit.

  Výroční zpráva uvádí, že zájem členů o činnost sboru byl malý i přesto, že se pořádala řada kulturních akcí – společenský ples, country-večery na zbrojnici i májová a krmášová veselice.

  V tomto roce se rovněž uskutečnil 1. ročník soutěže mladých hasičů ve škole, kterého se zúčastnilo 11 družstev. V soutěži mladších žáků zvítězilo družstvo Vrbky, v soutěží starších žáků družstvo z Kravař.

  K 1. lednu 1997 měl náš sbor 146 členů, z toho 19 žen a devítičlenný kolektiv mladých hasičů. Starostou sboru byl Petr Nawrath, velitelem Radek Slivka, revizní komise vedl ing. Vilém Adamec. Zásahová jednotka se podílela na likvidaci 7 požárů a poskytla 2 x technickou pomoc.

  V průběhu roku jsme organizovali tradiční akce jako hasičský ples, country večery, oslavu Dne matek, hasičskou slavnost spojenou se soutěží i 1. Bolatické dožínky na hasičské zbrojnici. V celé budově zbrojnice se měnila všechna okna.

  V červenci roku 1997 postihla Moravu a část Evropy povodeň, která je označována za nejhorší ve Střední Evropě za posledních tisíc let. Povodeň v naší obci začala 7. července 1999 odpoledne. Postiženo bylo na 40 % obce. Na ulicích Ratibořské a Svobody dosahovala hladina vody až 1 metr. Protipovodňové hráze kolem obce se naplnily po okraj a hrozilo jejich protržení. Ochrana hrází proti protržení trvala 6 dnů. Naštěstí se povodeň v obci obešla bez ztrát na životech.

  K 1. lednu 1998 měl náš sbor 147 členů, z toho 19 žen a jeden devítičlenný kolektiv mladých hasičů. Starostou byl Petr Nawrath, velitelem Radek Slivka, předsedou revizní komise Ing. Vilém Adamec.

  Zásahová jednotka měla 17 členů. Zúčastnila se 9 zásahů u požárů, naštěstí všechny byly mimo obec a 5 technických pomocí při odklizení spadlých stromů, čištění komunikací po povodních atd.

  V záři proběhla již tradiční soutěž mladých hasičů, kterou kolektiv našich mladých hasičů vyhrál. V průběhu roku se mladí hasiči zúčastnili 10 soutěží s umístěním na předních místech. Srpnové hasičské soutěže, konané v rámci hasičské slavnosti se zúčastnilo 17 družstev.

  K 1. lednu 1999 měl náš sbor 136 členů, z toho 16 žen. Dále pracoval jeden 17 členný kolektiv mladých hasičů, který se zúčastnil 14 soutěží s velmi dobrým umístěním – vždy do 4. místa. V lednu se konal tradiční hasičský ples a školení řidičů, v únoru se uskutečnil na naši zbrojnici výroční okrskový aktiv.

  Po mnohaletém úsilí pořídil sbor nový hasičský prapor – / foto č. 32, a 33 /. Líc praporu je modré barvy s nápisem „Sbor dobrovolných hasičů Bolatice 1905“. V levém horním rohu je obecní znak, uprostřed hasičský znak se slezskou orlicí. Rub praporu je červené barvy s vyobrazením Svatého Floriána a nápisem „Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci“.

  Nový prapor slavnostně vysvětil pan kanovník Antonín Lanča dne 24. dubna 1999 v místním kostele – / foto č.34 /. Slavnostní svěcení praporu proběhlo za hojné účasti členů, zástupců 8 okolních sborů s prapory a čestných hostů, okresního požárního rady plk. Jaroslava Neuwirtha, starosty obce Mgr. Herberta Pavery a dalších.

  Dne 8. května 1999 jsme se s novým praporem zúčastnili Svatofloriánského setkání v Opavě. Začátkem srpna proběhla tradiční hasičská slavnost a soutěž hasičských družstev – zúčastnilo se celkem 29 družstev, z toho 5 ženských. Tradiční byla naše spoluúčast na pořádání různých kulturních a společenských akcí v obci – Kacení máje, Bolatické dožínky, běh Terryho Foxe, Den strašidel. Na podzimním setkání starostů v Opavě jsme obdrželi pamětní list za rozvoj hasičského hnutí.

  V roce 2000 oslavoval náš sbor 95. výročí svého založení. Sbor měl k 1. lednu 154 členů, z toho 16 žen a jedno desetičlenné družstvo mladých hasičů. Starostou sboru byl Josef Balarin, velitelem Radek Slivka, předsedou revizní komise Ing. Vilém Adamec.

  Technické vybavení tvořila cisternová stříkačka CAS-32, dopravní automobil DA-12 a přenosné motorové stříkačky PS-8 a PS-12.

  Na jaře roku 2000 navázal náš sbor spolupráci s dobrovolnými hasiči v Kuźni Raciborské (Polsko). V srpnu se konala tradiční hasičská slavnost spojená se soutěží družstev. Součástí programu byla rovněž ukázka leteckého hašení požáru.

  V předvečer soutěže se uskutečnila na místním hřišti výstava hasičské techniky, té historické, i té moderní. Velké zásluhy na jejím průběhu měl velitel sboru Radek Slivka a členové zásahového družstva. Pod vedením Josefa Plačka se podařilo zrenovovat starou techniku CAS 16 na podvozku Praga V3S.

  V záři se jako součást oslav konalo ve sportovním areálu na Borové finále hasičské ligy „O pohár okresního požárního rady“. Při této příležitosti navštívil naši obec rovněž starosta Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska ing. Karel Richter.

  V říjnu proběhla v kulturním domě slavnostní valná hromada k 95. výročí založení našeho sboru. Pozvání přijal i okresní požární rada plk. Jaroslav Neuwirth a starosta obce Mgr. Herbert Pavera - / foto č.35 /. Mimo členů našeho sboru se valné hromady rovněž zúčastnili zástupci 10 okolních sborů s prapory.

  Žákovské družstvo se zúčastnilo 10 soutěží, z toho 2 soutěže vyhrálo, jednou bylo druhé, 5 x třetí a 2 x čtvrté.

  K 1. lednu 2001 měl náš sbor 152 členů, z toho 16 žen a jeden patnáctičlenný kolektiv mladých hasičů. Starostou byl Josef Balarin, velitelem Radek Slivka, předsedou revizní komise ing. Vilém Adamec. Do výboru byli kooptování Heinz Hanslík a Ing. Josef Kurka.

  Rok 2001 začal pro náš sbor pracovně. Hned 1. ledna se naše zásahová jednotka účastnila likvidace požáru nákupního centra OBI v Opavě-Kateřinkách. Byl to jeden z největších zásahů našeho sboru v jeho historii. Následný den 2. ledna sbor zasahoval u požáru hospodářské budovy v Dolním Benešově.

  Mladí hasiči se zúčastnili 12 soutěží, 2 okrskových soutěží a 1 soutěže v Polsku. Obdobně bylo aktivní i naše soutěžní družstvo.

  V průběhu roku jsme se spolupodíleli na akcích pořádaných obecním úřadem – Kácení máje, Běh Terryho Foxe, Bolatický odpust, Bolatické dožínky, Den strašidel.

  V srpnu proběhla tradiční hasičská slavnost a soutěž družstev, netradičně na hřišti na ul. Družstevní. Koncem září 2001 proběhla v rámci projektu Phare. Prohloubení spolupráce občanů a spolků družebních vesnic Bolatice (ČR) a Rudy Wielki (Polsko) pro rok 2001“ v Bolaticích první společná odborná příprava členů našeho sboru a členů Ochotnizcej Straźi Poźarnej gminy Kuźnia Raciborska, která byla velmi úspěšná.

  K 1. lednu 2002 měl sbor celkem 152 členů, z toho 16 žen a jeden dvanáctičlenný kolektiv mladých hasičů. Starostou sboru byl Josef Balarin., velitelem Radek Slivka, předsedou revizní komise Ing. Josef Kurka.

  Družstvo mladých hasičů se zúčastnilo 9 soutěží, 2 soutěží okrskových a 1 soutěže v Polsku. Na tradiční soutěži mladých hasičů, kterou pořádáme vždy začátkem záři. Družstvo našich mladých hasičů se umístilo na 3. místě. Pokračovala spolupráce s hasiči z Polska. Oba sbory se v průběhu roku vzájemně navštěvovaly při konání různých odborných, sportovních i společenských akcí.

  V průběhu roku jsme s obecním úřadem spolupořádali kácení máje, Běh Terryho Foxe, Bolatický odpust, Bolatické dožínky, Den strašidel. Rovněž jsme se zapojili do budování bolatického skanzenu.

  V srpnu proběhla tradiční hasičská slavnost a soutěž družstev, již podruhé na hřišti na ul. Družstevní.

  V srpnu 2002 postihla rozsáhlá povodeň velkou část Čech. Náš dobrovolný sbor tehdy nabídl pomoc, avšak pro převis nabídek jsme do záchranných a likvidačních prací po povodních zapojeni nebyli. Obec Bolatice poskytla západočeskému městu Švihov finanční pomoc ve výši 50.000,- Kč.

  V září 2002 navštívila delegace našeho sboru ve složení Josef Balarin, Jan Kupka a Ing. Vilém Adamec dobrovolné hasiče v obci Linum v Německu s cílem navázat spolupráci s tamními hasiči. Součásti návštěvy byla rovněž účast na oslavách 125. výročí založení hasičského sboru v městě Neurupin. Na programu byla rovněž výměna zkušeností z fungování obou hasičských sborů.

  V říjnu jsme uspořádali zájezd na výstavu požární techniky Pyromeeting v Brně spojenou s návštěvou vinného sklípku.

  V podzimních volbách do obecního zastupitelstva byli zvoleni členové našeho sboru Radek Slivka, Bc. Kristina Adamcová.

  K 1. lednu 2003 měl náš sbor 148 členů, z toho 16 žen a jeden kolektiv mladých hasičů s 23 členy. Součástí sboru je již po mnoho let rovněž hasičská hudba Klasik. Starostou sboru byl Josef Balarin, velitelem Radek Slivka, předsedou revizní komise Ing. Josef Kurka.

  Ve dnech 30.5.-1.6.2003 nás navštívila 6-ti členná delegace dobrovolných hasičů obce Linum (SRN). S našimi hosty jsme navštívili centrální stanici Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje v Ostravě-Zábřehu a Centrum tísňového volání v Ostravě. Ukázali jim naši obec (skanzen, kostel, hřbitov) i hasičskou zbrojnici, kde jsme pak velmi živě diskutovali o fungování obou sborů / foto č.37 /.

  Jednotka sboru zasahovala 16 krát, z toho 9 x u požárů. Pod vedením Marka Češky se naše družstvo účastnilo prestižní soutěže pod názvem " Moravskoslezský pohár", která se odehrává v rámci našeho Moravskoslezského kraje. Z více než 50 zúčastněných družstev se naše soutěžní družstvo v celkovém hodnocení umístilo na skvělém 4. místě. Na těchto soutěžích obsadilo 16 x 1. místo, 10 x 2. místo a 11 x se družstvo umístilo na 3. místě.

  V tradiční bolatické zářijové soutěži mladých hasičů se umístili naši starší žáci na 4. místě a mladší žáci na místě třetím. Účastnili jsme se rovněž vzdělávacího programu „Výuka dětí v požární ochraně“ v Základní škole v Bolaticích.

  Rok 2004 byl rokem příprav na nadcházející oslavy 1OO. výročí založení našeho sboru. Naše organizace měla k 1. lednu 2004 celkem 168 členů, z toho bylo 16 žen. V kolektivu mladých hasičů pracovalo 21 mladých hasičů.

  Starostou sboru byl Josef Balarin, velitelem Radek Slivka, předsedou revizní komise Ing. Josef Kurka. Kolektiv mladých hasičů se zúčastnil 17. kol okresní ligy mladých hasičů, kde jsme se umístili na pěkném 9. místě.

  V červnu navštívila delegace našeho sboru ve složení Radek Slivka, Marek Češka, Ing. Vilém Adamec spolu s našimi fotbalisty družební obec Linum. Mimo prohlídku obce a jejího okolí byla na programu rovněž výměna zkušeností ze zásahové činnosti. Převážnou část zásahové činnosti tamní hasičské jednotky tvoří poskytování pomoci při dopravních nehodách na nedaleké dálnici Berlín – Hamburg. Společenskou záležitostí byl fotbalový turnaj za účasti pěti družstev, které naši fotbalisté za účinné podpory hasičů vyhráli.

  V srpnu 2004 se účastnila delegace bolatických hasičů vedená starostou naší obce Mgr. Herbertem Paverou oslav 100. výročí založení družební Ochotnizcej Straźi Poźarnej Kuźnia Raciborska - / foto č. 38, a 39 /.

  V průběhu roku členové sboru napomáhali již tradičně při organizaci různých akcí pořádaných obecním úřadem - Kácení máje, Běh Terryho Foxe, Bolatický odpust, Bolatické dožínky, Dne strašidel a dalších.

  Representační družstvo našeho sboru se účastnilo prestižní soutěže „Moravskoslezský pohár“. Družstvo ve složení Marek Češka, Kamil Lasák, Petr Faltýnek, Jiří Lasák, Tomáš Faltýnek, Stanislav Pašek, Tomáš Osmančík v této soutěži vybojovalo 1. místo / foto č.36 /. O náročnosti soutěže svědčila její délka – 14 kol a účast více než 50 družstev.

  Na podzim zahájili členové zásahové jednotky svépomocně generálku DA 12 – A/30, která bude ukončena na jaře 2005.

  V listopadu se na hasičské zbrojnici sešli pamětníci. Za účasti našich dlouhodobých členů Inge Teuerové, Karly Němcové, Aloise Slivky, Josefa Mrkvy, Rudolfa Slivky (učitel), Adolfa Dudy (dlouhodobý funkcionář výboru), Alfréda Juraschka (dlouhodobý pokladník), bývalých starostů Arnošta Řehánka a Aloise Slivky, současného starosty Josefa Balarina a přizvaných hostů Alfréda Sollicha a Ing. Viléma Adamce se diskutovalo nad historii sboru a jeho dalším rozvoji. Postřehy z diskuse se staly zdrojem podkladů pro tento pamětní tisk.

2005 - 2009

 K 1.1.2005 měl Sbor dobrovolných hasičů v Bolaticích 164 členů, z toho 16 žen a jeden kolektiv mladých hasičů o 21 členech.

 Činných členů bylo 76 členů, ostatní byli přispívající. Činnými členy byli členové výboru sboru dobrovolných hasičů, celé zásahové družstvo, vedoucí mládeže, členové naší hasičské hudby a hasičská mládež.

 Starostou sboru byl Josef Balarin, velitelem Radek Slivka, předsedou revizní komise Ing. Josef Kurka.

 Jednotku Sboru dobrovolných hasičů Bolatice tvořilo 25 našich členů ve věku od 18 do 40 let. Jednotka drží od letošního roku placenou pohotovost. Technické vybavení sboru tvořila cisternová stříkačka CAS-32, dopravní automobil DA-12 a přenosné motorové stříkačky PS-8 a PS-12.

 Program oslav 100. výročí založení sboru byl rozložen do celého roku a předpokládal tyto akce:

     
 

5.února 2005 Hasičský ples s pochováním basy.
7.února 2005 Svatofloriánské setkání hasičů okrsku spojené s odhalením pamětní desky k založení sboru.
11.června 2005 Soutěž mladých hasičů.
25.června 2005 Výstava hasičské techniky za účasti delegace hasičů z Kužnie Racivorske a Linum.
7.srpna 2005 Hasičská slavnost se soutěží v požárním sportu.
1.října 2005 Slavnostní valná hromada ke 100. výročí založení sboru.
prosinec 2005 Vánoční koncert dechové hudby.

 Největším oceněním pro členy našeho sboru pak bylo převzetí nové hasičské techniky. Jednalo se o cisternovou automobilovou stříkačku CAS 24 na podvozku Renault Midlum.

2010 - 2014

 V rámci oslav 110. výročí založení sboru byl vydán almanach, který popisuje činnost sboru v letech 2010 až 2014. Tento almanach si můžete stáhnout jak v podobě PDF souboru, tak v podobě EPUB souboru do vaší čtečky elektronických knih.

 
     
 

Dodatky, přílohy...

Název souboru Velikost Odkaz
Dodatky 90 kB
Přílohy 164 kB

 
 
 
 

Použitá literatura

[1] ADAMEC, V.: Pohled do 90 let historie Sboru dobrovolných hasičů v Bolaticích, Sbor dobrovolných hasičů Bolatice,1995
[2] Archív Hasičského záchranného sboru okresu Opava a Územního odboru Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje v Opavě
[3] ČERMÁK, M., ČERVENKA, M.: Vznik a vývoj požární ochrany, Národní výstava historie boje člověka proti ohni, ÚV ČSPO Praha a Vlastivědný ústav v Olomouci, Olomouc, 1971
[4] FOJTÍK,P., HLUCHNÍK,G., STAVAŘ, R.: Sbor dobrovolných hasičů Heneberky – Borová, Pohled do 70 let historie, Sbor dobrovolných hasičů Borová, 1997
[5] STANĚK, J.: Osudy české Hlučínské župy č. 12, studijní text, Centrum hasičského hnutí Přibyslav, 40 stran, 2000
[6] VÝTISK, J.: Příspěvky k dějinám požární ochrany okresu Opava, Fire Edit, s.r.o., Praha, 1995, ISBN 80-85602-163-X
[7] Moravskoslezský hasič, ročník I. (XIII.), Rok 1935, Lašská hasičská župa Křenkova č. 33, str. 41-46
[8] Archív Sboru dobrovolných hasičů v Bolaticích
[9] Kronika obce Bolatice
[10] ADAMEC, V: Záznam z besedy s dlouholetým členem Hasičského sboru v Bolaticích Jindřichem Beneschem, SDH Bolatice, 1980
[11] ADAMEC, V: Záznam z besedy s dlouholetým členem Hasičského sboru v Bolaticích Valtrem Dudou, SDH Bolatice, 2002
[12] Zákon č. 82/1935 Sb., o ochraně a obraně proti leteckým útokům
[13] PRESCHER, R.: Deutsche Brandschutzgeschichte von Mittelalter bis um 1850, vfdb, č. 3/1981, str. 130- 135
[14] Gesetzliche Grundlagen des Feuerlöschwesens in Schleswig-Holstein seit 1867, Freiwillige Feuerwehr Elmshorn - 125 Jahre, str. 57-58
[15] SEIDEL, K.-W.: Die Nachkriegsära der deutschen Feuerwehren, vfdb, č. 1/1981, str. 128-129
[16] STANĚK, J.: Z historie českého hasičstva okresu Hlučín 1920-1960, Historie požární ochrany Hlučínska, pracovní studie, Centrum hasičského hnutí Přibyslav, 150 stran
[17] PITŘÍK, V.: Hasičské sbory na Hlučínsku, Památník vydaný na oslavu 30. letého trvání Hasičské župní jednoty Slezsko-Ostravské 1893-1923, Hasičská župní jednota Slezsko-Ostravská, Moravská Ostrava, 1923, str. 66-70